Skip to content Skip to navigation

Slavia 75, 2006

Diachronia in Slavia, 75, 2006

Съдържание на кн.1 / Content of 1st issue

  • Vykypěl, Bohumil. Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích. Masarykova universita v Břne, 2004, 235 s. Slavia, 75, 2006, 1, 85-87. 86-87: S etymologicými vývody autora lze sotva polemizovat. ... Vykypěl nehledá řešení za každou cenu, nechává promlouvat především jazykový materiál, při posuzování výkladů zůstává často skepticky zdrženlivý. Přesto (nebo právě proto) je jeho minuciózní analýza šlechtických titulů velmi zdařilá. V práci ze ztratí i některé velkorysejší a meně standardní formulace (např. uživání termínu apokopa pro odpadání iniciální slabiku na s. 165, označení lotyštiny za středoevropský jazyk na s. 206). Jako celek působí velmi vyzrále.
  • Janyšková, Ilona. Studi in onore di Riccardo Picchio offerti per il suo ottantesimo compleanno a cura di Rosanna Morabito. Università degli Studi di Napoli – L'Orientale, Dipartamento dell'Europa Orientale. Napoli, M. D'Auria Editore 2003. 422 s. Slavia, 75, 2006, 1, 91-92.
  • Šulcová, Martina. Život slova v dejinách a jazykových vzt'ahoch. (Na sedemdisiatiny profesora Jána Dorul'u). Ed. Peter Žeňuch. Slavistický kabinet SAV, Bratislava 2003, 315 s. Slavia, 75, 2006, 1, 96-97.
  • Černá, Milada. Dragomir Gajević. Bosanska kniževna raskršća. Sarajevo, Omnibus, 2001, 207 s. Slavia, 75, 2006, 1, 97-99.
  • Homolková, Milada. Němec, Igor (12.6.1924 – 11.7.2005). Slavia, 75, 2006, 1, 113-116.
  • Hauptová, Zoe. Karel Oliva (15.1.1927 – 22.8.2005). Slavia, 75, 2006, 1, 117-118.
  • Алексеев, Владимир, Екатерина Крушельницкая. Вячеслав Михайлович Загребин (31.10.1942 – 9.10.2004). Slavia, 75, 2006, 1, 118-120.
  • Černý, Marcel. Ivan Pavlov (1.1.1944 – 4.9.2005). Slavia, 75, 2006, 1, 120-122.

Съдържание на кн.2 / Content of 2nd issue

  • Илиева, Татяна. Метафората като словообразувателен способ в старобългарския език (върху материал от Йоан-Екзарховия превод на Богословието). Slavia, 75, 2006, 2, 149-155.
  • Макариjоска, Лилjана. За именската деривациjа во македонските црковнословенски ракописи. Slavia, 75, 2006, 2, 157-164.
  • Theißen, Ulrich. Zu den Bezeichnungen des Bärlauchs Allium urinum in den slawischen Sprachen, besonders im Bulgarischem. Slavia, 75, 2006, 2, 165-174.
  • Táborský, Josef. K vlivu Augustina Zippa na Dobrovského Vorlesungen über das Praktische in der Christlichen Religion. Slavia, 75, 2006, 2, 175-179.
  • Vintr, Josef. „Ruská písmena“ v Životě Konstantinově zůstávají záhadou. Slavia, 75, 2006, 2, 181-182.
  • Bláhová, Emilie. Макариjоска, Лилjана. Лексиката на материjалната култура во македонските црковнословенски текстови. Скопjе, 2003, 450 с. Slavia, 75, 2006, 2, 183-186. 186: Přes uvedené detailní výhrady je třeba říci, že monografie L. Makarioské je značným přínosem pro zkoumání jak církevněslovanského, tak středověkého slovanského lexika vůbec, protože je v ní poprvé uvedeno a roztříděno množství dosud nezpracovaného materiálu. Mohou z něho čerpat nejen lingvisté, ale i kulturní historici, archeologové a další odborníci.
  • Čajka, Franrišek. Kølln, Herman. Westkirchliches in altkirchenslavischer Literatur aus Grossmähren und Böhmen. Det Kongelige Danske Videnskabernes Selskab, Copenhagen 2003, 82 s. Slavia, 75, 2006, 2, 186-194. 194: Jakkoliv lze předpokládat, že výsledky Køllnovy studie budou podrobeny v mnohém kritickým soudům, lze zmiňovanou práci přivítat – pokud ji budeme považovat ya badatelský příspěvek diskusní.
  • Pallasová, Eva. V. Vavřinek, H. Gladkova, K. Skwarska (eds.). Josef Dobrovský – Fundator studiorum slavicorum. Sborník příspěvků z mezinárodní konference v Praze 10.-13. června 2003. Slovanský ústav AV ČR, Praha, 2004, 559 s. Francis J. Thomson. Dobrowsky and the Slavonic Bible. A Companion Volume to the Proceedings of the International Conference Josef Dobrovský Fundator stuidorum slavicorum. V. Vavřinek, H. Gladkova, K. Skwarska (eds.). Slovanský ústav AV ČR, Praha, 2004, 158 s. Slavia, 75, 2006, 2, 194-199.
  • Hauptová, Zoe. Стефан Кожухаров. Проблеми на старобългарската поезия. Том 1. София, Издателски център „Боян Пенев“, 2004, 352 с. Slavia, 75, 2006, 2, 207-212.
  • Čajka, Franrišek. Весна Костовска. Македонско четвероевангелие. Институт за македонски jазик „Крсте Мисирков“. Скопje, 2003, 214 с. (Стари текстови VIII). Slavia, 75, 2006, 2, 224-227. 227: Edice Mkd zpřístupňuje širší badatelské obci tuto zajímavou památku, jež je v mnoha ohledech textem smíšeným, což dokládají jak fakta povahy jazykové, tak i textové. Totéž platí i z hlediska funkce Mkd, jež je sice textem čtveroevangelijním, současně je však silně ovlivněn tzv úplnými aprakosy. Autorkou předložená argunetace umožňuje poměrně spolehlivé tvrzení, že Mkd vzniklo na Makedonii na konci čtrnáctého století.
  • Valčaková, Pavla, Bohumil Vykypěl. Etymologické symposion Brno 2005. Slavia, 75, 2006, 2, 231-233
  • Mušinka, Mikulaš. István Udvari (14.7.1950 – 9.11.2005). Slavia, 75, 2006, 2, 239-240.
  • Večerka, Radoslav. Leszek Moszyński (19.2.1928 – 16.4.2006). Slavia, 75, 2006, 2, 241-242.

Съдържание на кн.3 / Content of 3rd issue

  • Bláhová, Emilie. Искра Хростова-Шомова. Служебният апостол в славянската ръкописна традиция. Т. 1. Изследване на библейския текст. Унив. изд. „Св. Климент Охридски“, София, 2004, 831 с. Slavia, 75, 3, 285-293.
  • Janyšková, Ilona. Етимолошки речник српског језика. Оснивач: академик Павле Ивић, уредник: академик Ирена Грицкат-Радуловић. Сњеска 1: А. Израдили: Марта Бјелетић, Јасна Влајић-Поповић, Александар Лома и Снежана Петровић уз сарадњу Марије Вучкоњић и Маје Ђокић, уредио Александар Лома. Институт за српски језик САНУ, Београд 2003, 257 с. Slavia, 75, 3, 293-297. 297: Етимолошки речник српског језика je moderní vědecký etymologický slovník, který bude, díky bohatému materiálu, spolehlivým výkladům i nové literatuře, užitečný etymologům i pro folklorisy, etnografy a slavisty v širokém slova smyslu. První díl slovníku dává tušit, že se rodí mnohosvazkové dílo. Necht' se jeho tvůrcům podaří vychovat své nástupce, kteří nedopustí, aby počaté dílo zůstalo pouhým torzem.
  • Holub, Zbyněk. Východnoslovensky slovník. Historicky dokumentovaný (921-1918); paralely české, slovenské ekvivalenty. O. R. Halaga (red., ed.). Universum, Košice; Prešov 2002, 1394 s. Slavia, 75, 3, 310-314. 314: Výdaní Východnoslovenského slovníku je však bezesporu velkým přínosem nejen pro slovanskou, ale i pro českou a evropskou jazykovědu. Na řadu problémů, které jsou v této úvaze naznačeny, je současně nutné pohlížet i v hlediska časového – slovník měl být původně vydán v 50. letech 20. století, nikoliv tedy na počatku 21. století. Již nyní je nesporné, že bude cenným podnětem pro hodnocení dalších (nejen slovenských) regionálních slovníků.
  • Rabus, Achim. Dieter Hubert Stern. Die Liederhandschrift F 19-233 (15) der Bibliothek der Litauischen Akademie der Wissenschaften: eine kommentierte Edition. Köln – Weimar – Wien: Böhlau Verlag, 2000 (767 S.) (Bausteine zur slavischen Philologie und Kulturgeschichte. Reihe B: Editionen. Neue Folge, Band 16). Slavia, 75, 3, 316-319. 319: Resümierend bleibt aber festzuhalten, dass die Arbeit Sterns trotz der erwähnten kleinen Unzulänglichkeiten, die bei einer Untersuchung dieses Umfangs wohl kaum ausbleiben können, einen wissenschaftlichen Kraftakt darstellt, der die üblichen Dimensionen von Dissertationen weit sprengt. Stern zeigt große Erudition, Sorgfalt und Originalität in jedem Kapitel dieser Arbeit und meistert die heterogene Vielfalt der ausgeworfenen Fragestellungen auf bewundernswerte Weise.
  • Slovenská, latinská a cirkevnoslovanská náboženská tvorba 15.-19, storočia. Ed. Ján Dorul'a. Slavistický kabinet SAV, Bratislava, 2002, 476 s. Slavia, 75, 3, 344-347.
  • Čermak, Václav. Eduard Petrů (16.12.1928 – 3.3.2006). Slavia, 75, 3, 353-355.
  • Černý, Marcel. Ján Koška (1.12.1936 – 11.5.2006). Slavia, 75, 3, 355-358.

Съдържание на кн.4 / Content of 4th issue

  • Malura, Jan. Kancionál Václava Kleicha a jeho místo ve vývoji české a slovenské avangelické hymnografie. Slavia,75, 2006, 4, 373-388. Храмов, Юrij. О семасиологических исследованиях В. ɪ Шерцля (1843-1906). Slavia,75, 2006, 4, 401-406.
  • Bláhová, Emilie. „История Иудейской войны“ Иосифа Флавия. Древнерусский перевод. Издание подготовили Анна А. Пичхадзе, Ирина ɪ Макеева, Галина С. Баранкова, А. А. Уткин. Т. i, ii. Москва: Языки славянской културы, 2004, 879, 837 с. Slavia, 75, 2006, 4, 427-431. 431: Není pochyb o tom, že nové vydání slonaské verze Židovské války Josefa Flavia, odpovídající všem požadavkům moderní filologické edice, bude solidním podkladem pro další zkoumání, které se více přiblíží k definitivnímu řešení některých sporných otázek, souvisejících s touto všestranně zajímavou památkou.
  • Bláhová, Emilie. Чиста молитва твоя. Поучение и послания древнерусским князям Киевского митрополита Никифора. Издание подготовила Г. С. Баранкова. Москва: ИИПК ИХТИОС, 2005, 407 с. Slavia, 75, 2006, 4, 431-435. 435: Nové výdaní spisů kyjevského metropolity Nikefora nemá jen význam jako „znovuobjeveni“ této významné osobnosti ruských cirkevních, kulturních a literárních dějin, ale je i značným přínosem k řešení řady širších problémů, týkajících se písemnictví a jazyka rané Kyjevské Rusi, zvláště otázky překladů z řečtiny na Rusi a podoby spisovného jazyka.
  • Hauptová, Zoe. L'ubor Matejko. Život sredovekého tekstu. O tzv. Metodovom kánone sv. Dimitrovi Solunskému. Bratislava, Vydatel'stvo Q. M., 219 s. Slavia, 75, 2006, 4, 435-439. 439: Jako celek je tato práce výrazným krokem vpřed v oblasti bádání o KD. Její největší předností je pečlivé kritické vydání, opřené o práci s řaou dosud málo známých nebo vůbec neznámých rukopisných svědků.
  • Zábranský, Lukaš. Речник на грчко-црковнословенски лексички паралели. Скопjе, Институт за македонски jазик „Крсте Мисирков“, 2003, 502 с. Slavia, 75, 2006, 4, 464-465. 465: Za zvážení by stálo především uspořádání hesla, nebot' stávající podoba abecedního řazení církevněslovanských dokladů je povrchní, nereflektuje hlubší souvislosti, postrádáme rovněž údaj o frekvenci, která o mnohém vypovídá. Dělení stran na dva sloupce nabízí dostatek informací, přičemž není snížena míra přehlenosti. Otázkou také zůstává, zda by nebylo přínosné dodat alespoň jeden překlad s dalšího světovného (angličtina), nebo slovanského jazyka (ruština), čimž by však doznal změn rozsah publice i formální stránka. Lze konstatovat, že zpracovaný Речник на грчко-црковнословенски лексички паралели významně obojacuje lexikografické spektrum paleoslavenistiky, protože přináší nové lexémy z rukopisů neexcerpovaných pro SJS (comPsalt, Triod), a tedy ani neevidované v jeho řecko-církevněslovanském indexu.
  • Pilát, Štefan. Кирилометодиевистика I. Редакција Ѓорѓи Поп-Атанасов, Илија Велев, Маја Јакимовска-Тошиќ. Скопје, 2003, 272 с. Slavia, 75, 2006, 4, 466-469.
  • Stankovska, Petra. Církevněslovanská lexikografie 2006. Slavia, 75, 2006, 4, 471-475.
  • Černá, Milada. Jovan Deretić. Istorija srpske književnosti. Treće prošireno izdanje. Beograd, Prosveta, 2003, 1, 293 p. Slavia, 75, 2006, 4, 475-477
  • Přihoda, Marek.Průvodce po cestách staletí ... Vzpomínka na profesorku Světlu Mathauserovou (7.3.1924 – 21.2.2006). Slavia, 75, 2006, 4, 479-480.

Автори

  • Bláhová, Emilie. „История Иудейской войны“ Иосифа Флавия. Древнерусский перевод. Издание подготовили Анна А. Пичхадзе, Ирина ɪ Макеева, Галина С. Баранкова, А. А. Уткин. Т. i, ii. Москва: Языки славянской културы, 2004, 879, 837 с. Slavia, 75, 2006, 4, 427-431. 431: Není pochyb o tom, že nové vydání slonaské verze Židovské války Josefa Flavia, odpovídající všem požadavkům moderní filologické edice, bude solidním podkladem pro další zkoumání, které se více přiblíží k definitivnímu řešení některých sporných otázek, souvisejících s touto všestranně zajímavou památkou.
  • Bláhová, Emilie. Искра Хростова-Шомова. Служебният апостол в славянската ръкописна традиция. Т. 1. Изследване на библейския текст. Унив. изд. „Св. Климент Охридски“, София, 2004, 831 с. Slavia, 75, 3, 285-293.
  • Bláhová, Emilie. Макариjоска, Лилjана. Лексиката на материjалната култура во македонските црковнословенски текстови. Скопjе, 2003, 450 с. Slavia, 75, 2006, 2, 183-186. 186: Přes uvedené detailní výhrady je třeba říci, že monografie L. Makarioské je značným přínosem pro zkoumání jak církevněslovanského, tak středověkého slovanského lexika vůbec, protože je v ní poprvé uvedeno a roztříděno množství dosud nezpracovaného materiálu. Mohou z něho čerpat nejen lingvisté, ale i kulturní historici, archeologové a další odborníci.
  • Bláhová, Emilie. Чиста молитва твоя. Поучение и послания древнерусским князям Киевского митрополита Никифора. Издание подготовила Г. С. Баранкова. Москва: ИИПК ИХТИОС, 2005, 407 с. Slavia, 75, 2006, 4, 431-435. 435: Nové výdaní spisů kyjevského metropolity Nikefora nemá jen význam jako „znovuobjeveni“ této významné osobnosti ruských cirkevních, kulturních a literárních dějin, ale je i značným přínosem k řešení řady širších problémů, týkajících se písemnictví a jazyka rané Kyjevské Rusi, zvláště otázky překladů z řečtiny na Rusi a podoby spisovného jazyka.
  • Čajka, Franrišek. Kølln, Herman. Westkirchliches in altkirchenslavischer Literatur aus Grossmähren und Böhmen. Det Kongelige Danske Videnskabernes Selskab, Copenhagen 2003, 82 s. Slavia, 75, 2006, 2, 186-194. 194: Jakkoliv lze předpokládat, že výsledky Køllnovy studie budou podrobeny v mnohém kritickým soudům, lze zmiňovanou práci přivítat – pokud ji budeme považovat ya badatelský příspěvek diskusní.
  • Čajka, Franrišek. Весна Костовска. Македонско четвероевангелие. Институт за македонски jазик „Крсте Мисирков“. Скопje, 2003, 214 с. (Стари текстови VIII). Slavia, 75, 2006, 2, 224-227. 227: Edice Mkd zpřístupňuje širší badatelské obci tuto zajímavou památku, jež je v mnoha ohledech textem smíšeným, což dokládají jak fakta povahy jazykové, tak i textové. Totéž platí i z hlediska funkce Mkd, jež je sice textem čtveroevangelijním, současně je však silně ovlivněn tzv úplnými aprakosy. Autorkou předložená argunetace umožňuje poměrně spolehlivé tvrzení, že Mkd vzniklo na Makedonii na konci čtrnáctého století.
  • Čermak, Václav. Eduard Petrů (16.12.1928 – 3.3.2006). Slavia, 75, 3, 353-355.
  • Černá, Milada. Dragomir Gajević. Bosanska kniževna raskršća. Sarajevo, Omnibus, 2001, 207 s. Slavia, 75, 2006, 1, 97-99.
  • Černá, Milada. Jovan Deretić. Istorija srpske književnosti. Treće prošireno izdanje. Beograd, Prosveta, 2003, 1, 293 p. Slavia, 75, 2006, 4, 475-477
  • Černý, Marcel. Ivan Pavlov (1.1.1944 – 4.9.2005). Slavia, 75, 2006, 1, 120-122.
  • Černý, Marcel. Ján Koška (1.12.1936 – 11.5.2006). Slavia, 75, 3, 355-358.
  • Hauptová, Zoe. Karel Oliva (15.1.1927 – 22.8.2005). Slavia, 75, 2006, 1, 117-118
  • .

  • Hauptová, Zoe. L'ubor Matejko. Život sredovekého tekstu. O tzv. Metodovom kánone sv. Dimitrovi Solunskému. Bratislava, Vydatel'stvo Q. M., 219 s. Slavia, 75, 2006, 4, 435-439. 439: Jako celek je tato práce výrazným krokem vpřed v oblasti bádání o KD. Její největší předností je pečlivé kritické vydání, opřené o práci s řaou dosud málo známých nebo vůbec neznámých rukopisných svědků.
  • Hauptová, Zoe. Стефан Кожухаров. Проблеми на старобългарската поезия. Том 1. София, Издателски център „Боян Пенев“, 2004, 352 с. Slavia, 75, 2006, 2, 207-212.
  • Holub, Zbyněk. Východnoslovensky slovník. Historicky dokumentovaný (921-1918); paralely české, slovenské ekvivalenty. O. R. Halaga (red., ed.). Universum, Košice; Prešov 2002, 1394 s. Slavia, 75, 3, 310-314. 314: Výdaní Východnoslovenského slovníku je však bezesporu velkým přínosem nejen pro slovanskou, ale i pro českou a evropskou jazykovědu. Na řadu problémů, které jsou v této úvaze naznačeny, je současně nutné pohlížet i v hlediska časového – slovník měl být původně vydán v 50. letech 20. století, nikoliv tedy na počatku 21. století. Již nyní je nesporné, že bude cenným podnětem pro hodnocení dalších (nejen slovenských) regionálních slovníků.
  • Homolková, Milada. Němec, Igor (12.6.1924 – 11.7.2005). Slavia, 75, 2006, 1, 113-116.
  • Janyšková, Ilona. Studi in onore di Riccardo Picchio offerti per il suo ottantesimo compleanno a cura di Rosanna Morabito. Università degli Studi di Napoli – L'Orientale, Dipartamento dell'Europa Orientale. Napoli, M. D'Auria Editore 2003. 422 s. Slavia, 75, 2006, 1, 91-92.
  • Janyšková, Ilona. Етимолошки речник српског језика. Оснивач: академик Павле Ивић, уредник: академик Ирена Грицкат-Радуловић. Сњеска 1: А. Израдили: Марта Бјелетић, Јасна Влајић-Поповић, Александар Лома и Снежана Петровић уз сарадњу Марије Вучкоњић и Маје Ђокић, уредио Александар Лома. Институт за српски језик САНУ, Београд 2003, 257 с. Slavia, 75, 3, 293-297. 297: Етимолошки речник српског језика je moderní vědecký etymologický slovník, který bude, díky bohatému materiálu, spolehlivým výkladům i nové literatuře, užitečný etymologům i pro folklorisy, etnografy a slavisty v širokém slova smyslu. První díl slovníku dává tušit, že se rodí mnohosvazkové dílo. Necht' se jeho tvůrcům podaří vychovat své nástupce, kteří nedopustí, aby počaté dílo zůstalo pouhým torzem.
  • Malura, Jan. Kancionál Václava Kleicha a jeho místo ve vývoji české a slovenské avangelické hymnografie. Slavia,75, 2006, 4, 373-388.
  • Mušinka, Mikulaš. István Udvari (14.7.1950 – 9.11.2005). Slavia, 75, 2006, 2, 239-240.
  • Pallasová, Eva. V. Vavřinek, H. Gladkova, K. Skwarska (eds.). Josef Dobrovský – Fundator studiorum slavicorum. Sborník příspěvků z mezinárodní konference v Praze 10.-13. června 2003. Slovanský ústav AV ČR, Praha, 2004, 559 s. Francis J. Thomson. Dobrowsky and the Slavonic Bible. A Companion Volume to the Proceedings of the International Conference Josef Dobrovský Fundator stuidorum slavicorum. V. Vavřinek, H. Gladkova, K. Skwarska (eds.). Slovanský ústav AV ČR, Praha, 2004, 158 s. Slavia, 75, 2006, 2, 194-199.
  • Pilát, Štefan. Кирилометодиевистика I. Редакција Ѓорѓи Поп-Атанасов, Илија Велев, Маја Јакимовска-Тошиќ. Скопје, 2003, 272 с. Slavia, 75, 2006, 4, 466-469.
  • Přihoda, Marek.Průvodce po cestách staletí ... Vzpomínka na profesorku Světlu Mathauserovou (7.3.1924 – 21.2.2006). Slavia, 75, 2006, 4, 479-480.
  • Rabus, Achim. Dieter Hubert Stern. Die Liederhandschrift F 19-233 (15) der Bibliothek der Litauischen Akademie der Wissenschaften: eine kommentierte Edition. Köln – Weimar – Wien: Böhlau Verlag, 2000 (767 S.) (Bausteine zur slavischen Philologie und Kulturgeschichte. Reihe B: Editionen. Neue Folge, Band 16). Slavia, 75, 3, 316-319. 319: Resümierend bleibt aber festzuhalten, dass die Arbeit Sterns trotz der erwähnten kleinen Unzulänglichkeiten, die bei einer Untersuchung dieses Umfangs wohl kaum ausbleiben können, einen wissenschaftlichen Kraftakt darstellt, der die üblichen Dimensionen von Dissertationen weit sprengt. Stern zeigt große Erudition, Sorgfalt und Originalität in jedem Kapitel dieser Arbeit und meistert die heterogene Vielfalt der ausgeworfenen Fragestellungen auf bewundernswerte Weise.
  • Slovenská, latinská a cirkevnoslovanská náboženská tvorba 15.-19, storočia. Ed. Ján Dorul'a. Slavistický kabinet SAV, Bratislava, 2002, 476 s. Slavia, 75, 3, 344-347.
  • Stankovska, Petra. Církevněslovanská lexikografie 2006. Slavia, 75, 2006, 4, 471-475.
  • Šulcová, Martina. Život slova v dejinách a jazykových vzt'ahoch. (Na sedemdisiatiny profesora Jána Dorul'u). Ed. Peter Žeňuch. Slavistický kabinet SAV, Bratislava 2003, 315 s. Slavia, 75, 2006, 1, 96-97.
  • Táborský, Josef. K vlivu Augustina Zippa na Dobrovského Vorlesungen über das Praktische in der Christlichen Religion. Slavia, 75, 2006, 2, 175-179.
  • Theißen, Ulrich. Zu den Bezeichnungen des Bärlauchs Allium urinum in den slawischen Sprachen, besonders im Bulgarischem. Slavia, 75, 2006, 2, 165-174
  • .

  • Valčaková, Pavla, Bohumil Vykypěl. Etymologické symposion Brno 2005. Slavia, 75, 2006, 2, 231-233
  • Večerka, Radoslav. Leszek Moszyński (19.2.1928 – 16.4.2006). Slavia, 75, 2006, 2, 241-242.
  • Vintr, Josef. „Ruská písmena“ v Životě Konstantinově zůstávají záhadou. Slavia, 75, 2006, 2, 181-182.
  • Vykypěl, Bohumil Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích. Masarykova universita v Břne, 2004, 235 s. Slavia, 75, 2006, 1, 85-87. 86-87: S etymologicými vývody autora lze sotva polemizovat. ... Vykypěl nehledá řešení za každou cenu, nechává promlouvat především jazykový materiál, při posuzování výkladů zůstává často skepticky zdrženlivý. Přesto (nebo právě proto) je jeho minuciózní analýza šlechtických titulů velmi zdařilá. V práci ze ztratí i některé velkorysejší a meně standardní formulace (např. uživání termínu apokopa pro odpadání iniciální slabiku na s. 165, označení lotyštiny za středoevropský jazyk na s. 206). Jako celek působí velmi vyzrále.
  • Zábranský, Lukaš. Речник на грчко-црковнословенски лексички паралели. Скопjе, Институт за македонски jазик „Крсте Мисирков“, 2003, 502 с. Slavia, 75, 2006, 4, 464-465. 465: Za zvážení by stálo především uspořádání hesla, nebot' stávající podoba abecedního řazení církevněslovanských dokladů je povrchní, nereflektuje hlubší souvislosti, postrádáme rovněž údaj o frekvenci, která o mnohém vypovídá. Dělení stran na dva sloupce nabízí dostatek informací, přičemž není snížena míra přehlenosti. Otázkou také zůstává, zda by nebylo přínosné dodat alespoň jeden překlad s dalšího světovného (angličtina), nebo slovanského jazyka (ruština), čimž by však doznal změn rozsah publice i formální stránka. Lze konstatovat, že zpracovaný Речник на грчко-црковнословенски лексички паралели významně obojacuje lexikografické spektrum paleoslavenistiky, protože přináší nové lexémy z rukopisů neexcerpovaných pro SJS (comPsalt, Triod), a tedy ani neevidované v jeho řecko-církevněslovanském indexu.
  • Алексеев, Владимир, Екатерина Крушельницкая. Вячеслав Михайлович Загребин (31.10.1942 – 9.10.2004). Slavia, 75, 2006, 1, 118-120.
  • Илиева, Татяна. Метафората като словообразувателен способ в старобългарския език (върху материал от Йоан-Екзарховия превод на Богословието). Slavia, 75, 2006, 2, 149-155.
  • Макариjоска, Лилjана. За именската деривациjа во македонските црковнословенски ракописи. Slavia, 75, 2006, 2, 157-164.
  • Храмов, Юrij. О семасиологических исследованиях В. ɪ Шерцля (1843-1906). Slavia,75, 2006, 4, 401-406.